Práce na přípravě klátu je běh na dlouhou trať a všechny začátky jsou těžké, ale první etapa našeho snažení je zdárně za námi. Díky řezbářským dlátům a paličkám nebyla tato práce utrpení, nýbrž zábava, která ke včelařství neodmyslitelně patří. Odkornění je ale jen začátek, aby se z kmene stal klát, je potřebo ještě hodně času a práce. 

Výroba úlů. Jeden z nejdůležitějších úkolů včelaře, není to ale věc jednoduchá, je potřeba sestavit nástavek, slepit, sešroubovat, vyvrtat otvor pro očko, našroubovat kryt pro očko, ošetřit nástavek ekologickým nátěrem. Bylo potřeba pořídit Přířezy na výrobu a obnovu nástavkových úlů, Vnější víko a varroadno. Dále také podstavce. Dát celý úl dohromady je sisyfovská práce, co by ale bylo včelaření bez úlů?! 

Když už úl máte, tak se o něj postaráte. Pokud tedy včelaříte. Naše vyrobené úly bylo potřeba nalakovat Přírodními olejovými barvami na dřevo. Přijít na jaře k nenalakovanému úlu by totiž nebyl hezký pohled. Zároveň je listopad poslední šancí ke kontaktu s našimi včelkami, tak zase na jaře..

Med. to si asi každý zvládne asociovat se včelkami. Jenže neméně zajímavou strukturou je vosk. A práce s ním baví. Je k ní ale potřeba spousta vybavení, které nelze nahradit žádnou imitací. Například Vařák na vosk s lisem nebo Vyvíječ páry či Odlévací forma na mezistěny.  Vosková svíce hřeje hned několikrát. Nejprve při výrobě. To je potřeba nastavit hrnec na tu správnou teplotu a potom máčet a máčet ve správném tempu knot. Včeličky jsou sami zalezlé v teplu úlu a tak můžeme přijít do"práce" bez ochranných klobouků - ale pozor na oblečení - rozehřátý vosk z máčené svíčky lehce stéká a na kalhotách potom dělá pěknou neplechu.

I na podzim může dojít k úhynu včel. Ty naše nám před svým odchodem zanechaly opravdu bohaté zásoby a tak jsme měly neočekávaně ještě jedno medobraní navíc.

Med je v plástvích už dost tuhý a tak přijde na řadu náš lis na med. Staré plástve už nebudeme potřebovat, vosk zpracujeme na svíčky.

Otázkou je, jestli si vzít na práci spíše tričko nebo kulicha, že?

Co všechno se skrývá za oponou světa a co všechno nám může prozradit naše zvídavé oko, když jej zaostříme tím správným směrem?

Někteří by se vydrželi dívat i celé hodiny. Ale je potřeba se také podělit s ostatními - být kamarádský a umět spolupracovat, to všechno se u jednoho přístroje dokážeme naučit.

Vyrobit pravou voskovou mezistěnu, te není nic jendoduchého. A my se to, jak vidno, teprve učíme. Každá nepřesnost se hned projeví. A že je toho hodně, co musíme hlídat: mít správnou teplotu i množství vosku, kontrolovat čas na lisování i tuhnutí - ani moc, ani málo, správné otevírání lisu - ani pomalu, ani rychle, připravit si správný roztok ke smáčení a ještě ho dobře rozestřít.

Nakonec se nám přeci jen několik mezistěn podařilo vyrobit - ale to už náš včelí fotograf nezachytil, měl plné práce s fotografováním těch, co se snažili o správné rozluštění včelích hádenek a textů - aneb i teorie je součástí včelařského života. Tak správně, kdo ví, kde najdeme "očkív"?

Se začátkem jara nastal čas pokračování na našem velkém projektu - opracování dřevěného kolosu tak, aby byl pro včelky obyvatelný. Očištění kmene od kůry jsme zvládli už před zimou, nyní je čas práce s dláty a paličkami. Na jaře je vždy práce dost, naštěstí je nadšení z práce na sluníčku silný pomocník, klát se snad nikam neodkutálí, ještě je na něm spoustu práce, určitě s ním nejsme hotovi.

Protože jsme se o včelky celý rok starali, ony nám teď pilně sbírají med, příští měsíc si ho také část vezeme. Nyní si ale můžeme trochu odpočinout, hrajeme včelí hry a samozřejmě chodíme i k našim včelkám. Mimo to si vždy na konci kroužku každý ochutná lžičku sladké pochutiny. Koneckonců za měsíc si každý, když se vše podaří, odnese sklenku medu.

Při medobraní je potřeba vybrat z úlů plástve oplývající medem, odvíčkovat je na stojanu pomocí včelařských vidliček, dát je do medometu a točit a točit.. Medobraní je chvíle mimořádně sváteční, nastává vždy na konci našeho včelího roku, atmosféra je uvolněná a užíváme si vytáčení sladké odměny, letošní rok byl včelařsky úspěšný, uvidíme, co si pro nás připraví rok  další... 

Tak tu máme zase začátek nového školního roku. Včelky si pro nás připravili spousty práce i zábavy.

Jak se připravuje pokrm pro larvičky? No přece z pylu a medu. 

Tak si to dnes vyzkoušíme. Je to hodně práce, ale výsledek bude stát za to. Takový pokrm jinde než na včelařském kroužku neochutnáte.

Většina z nás už z nás už má za sebou nejeden včelařský rok. Je vidět, že umíme pracovat s rozvahou i pílý. 

V zázvoru je skryto spousta léčivých ohnivých sil.

Díky medu se zjemní účinky, vytáhne se voda a připraví se lahodný pokrm, kterým se můžeme silnit celý rok.

Jaký by to byl včelí rok, kdybychom nepracovali s voskem?

Budeme vyrábět svíčky i odlévat do formiček.

Pracujeme i v zimě venku a dáváme si pozor, aby vosk zůstal jen tam, kde má. Práce vyžaduje obezřetnost, vosk je horký a na oblečení se rychle lepí. Každý si dnes domů přinese kousek voňavé vánoční nálady. 

Pohled do jiného světa se odkrývá pod našima rukama.

Letos můžeme pracovat ve větších skupinkách na rozličných úkolem.

Dívat se jedním okem do mirkoskopu a druhým na tužku a snažit se zachytit, co vidíme, není vůbec snadný úkol.

No, jen si to zkuste!

Jsou činnosti, které se i u včelařů opakují stále dokola.

Jedna z nich je práce se dřevem, vruty a vrtačkou.

Letos máme nástavky s krásným cinkovaným spojem. Však také sestavení každého takového spoje dá opravdu hodně práce.

Vrtání na konec už je vlastně taková třešnička na dortu - odměna za dobře vykonané dílo.

Chystáme včelkám příkrm na jaro.

Z medu a cukru je potřeba vypracovat placičku, kterou potom dáme včelkám na horní rámky. Nesmí být ani tekutá, ani sypká, prostě tak akorát.

Na konci práce je potřeba se dobře umýt, abychom nešli domů s ulepenýma rukama. Ti, co mlsali v průběhu, si tentokrát musí umýt i pusu a někteří půjdou do pračky celý.

Každý rok přichystá i nejedno překvapení. To nemilé v podobě pandemie jsme zaznamenali i na našem kroužku. Kdo to kdy viděl, abychom ke včelám chodili se dvěma rouškama?

Ale to byl jenom začátek. Následovala individuální výuka a život kroužku se tak docela proměnil 

Ještě že včelky létali dál a pilně sbírali med. 

I tento rok jsme se ale dočkali šťastného a sladkého konce.

První kolo pandemie je za námi a sluneční prázdniny před námi.

Každý i letos odchází se svou skleničkou medu a přáním, abychom v příštím roce dohnali to, co jsme letos nestihli.